Specializovaná mapa Mapa sídlišť: Vybraná sídliště v českých zemích 1945–89 vznikla v rámci výzkumného projektu: Panelová sídliště v České republice jako součást městského životního prostředí: Zhodnocení a prezentace jejich obytného potenciálu. Projekt je podpořený Ministerstvem kultury v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI), identifikační kód projektu: DF13P01OVV018. Výzkumný projekt probíhá v letech 2013–2017. Zabývá se sídlišti z pohledu uměleckohistorického, kulturního i demografického.
K předpokladům našeho výzkumu patřila teze, že všechna sídliště nejsou stejná, že je mezi nimi potřeba rozlišovat a že to nutně nemusejí být jen monotónní shluky krabic vyprojektované anonymním týmem v projekčním ústavu. Na realizaci mnoha z nich se podíleli talentovaní architekti, kteří rozvíjeli myšlenky svých předchůdců meziválečné avantgardy nebo se inspirovali aktuálním děním na Západě. Pro řadu lidí však koncepce sídlišť stále zůstává nesrozumitelná.
Náš projekt, jehož výstupy specializovaná mapa zpřístupňuje nejširší veřejnosti, si proto klade za cíl ukázat, že za téměř každým sídlištěm lze nalézt nějaký autorský záměr – někdy silný a zajímavý, jindy problematický – a že proto stojí za to hledat jeho autora či autory.
V rámci projektu náš tým vyvinul specifickou metodiku své práce, která by se mohla stát modelem pro podobně tematicky zaměřené výzkumné projekty. Předně jsme se rozhodli pokrýt svým výzkumem celé území České republiky; nezaměřit se jen na největší centra. Postupovali jsme pak po krajích, z každého jsme vybrali pět až šest sídlišť, s určitým důrazem na bytové soubory v krajském městě.
Výběr sídlišť v každém ze čtrnácti krajů usměrnily rešerše dobové i dnešní odborné literatury o nich a kvalita archivních dokumentů. K tomu přistoupila expertní stanoviska řešitelů jednotlivých krajů a názory odborného garanta projektu, historika architektury Rostislava Šváchy. Hleděli jsme na to, abychom pro náš výzkum vybírali sídliště významná z architektonického a urbanistického hlediska a abychom jimi mohli v každém kraji představit nejdůležitější etapy jejich vývoje. O periodizaci vývoje českých sídlišť jsme obsáhle debatovali a ve speciální studii ji poté předložila členka našeho týmu Martina Koukalová (Flekačová).
Nedílnou součástí naší práce se stal terénní průzkum, který vedl k podrobnému poznání původního i současného stavu sídliště. Kromě studia urbanistické koncepce bytového souboru a studia domů, od konce padesátých let 20. století převážně panelových, jsme se zaměřovali i na budovy občanské vybavenosti – školky, školy, nákupní střediska –, na drobné objekty, jako jsou herní prvky, lavičky, odpadkové koše, osvět- lení, fontány a umělecká díla, pozornost jsme dále věnovali řešení ploch sídliště mezi domy – zeleni, chodníkům, dlažbám – a někdy i prostorům uvnitř domů, například pozoruhodným vestibulům v domech pražského sídliště Ďáblice. Při tomto terénním průzkumu jsme si všímali silných i slabých stránek sídliště a posuzovali vhodnost jeho dodatečných úprav.
Výstupem naší práce se staly pasporty s jednotně stanoveným obsahem, které pak umožnily komparaci sídlišť mezi sebou. Každé sídliště dostalo svého hlavního zpracovatele, který prezentuje hlavní uměleckohistoricky zaměřenou část, a zpracovatele částí speciálních – demografie, památkové zhodnocení. Pasporty představují informační bázi výzkumného projektu, na jejichž základě se zpracovávají finální výstupy směrem k veřejnosti.