Výstava přiblíží od 25. ledna do 20. května 2018 (prodlouženo do 22. července) historii vybraných sídlišť v České republice a společenské, politické, kulturní a ekonomické souvislosti, jež jejich vznik doprovázely. Je vyvrcholením výzkumného a výstavního projektu Panelová sídliště v České republice jako součást městského životního prostředí (zkráceně Paneláci), který probíhal v letech 2013–2017. Tým badatelů zkoumal 73 českých sídlišť především z uměleckohistorického hlediska, věnoval se jejich architektuře a urbanismu, demografickým charakteristikám obyvatel a možnostem památkové ochrany.
Panelová sídliště představují důležitý urbanistický, architektonický i historický fenomén. Přestože byla nejtypičtější a nejrozšířenější formou hromadné bytové výstavby 50. až 80. let a dnes na sídlištích žijí téměř tři miliony obyvatel České republiky, je výzkum jejich významu a sociokulturní role teprve v počátcích. Po letech jednostranné kritiky a odmítání jsme dnes svědky vzrůstajícího zájmu o téma panelových sídlišť nejen mezi odborníky, ale také mezi širší veřejností.
„Na výstavě v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze bychom chtěli ukázat, že všechna sídliště nejsou stejná, nemusí to být nutně monotónní shluky budov, mají svou minulost, současnost i budoucnost a často za nimi stojí konkrétní autorský záměr,“ říká vedoucí projektu Paneláci Lucie Skřivánková. Kurátorka výstavy Mariana Kubištová k tomu dodává: „Členění výstavy vychází z periodizace výstavby sídlišť, kterou jsme v rámci projektu vytvořili. Divák tak získá přehled o proměnách, jimiž sídliště, jednotlivé domy i vnitřní zařízení bytů v historii prošly.“
Výstava sleduje výstavbu sídlišť v českých zemích od jejích počátků v dřevní fázi (40. léta), již zastupují především tzv. protosídliště, stavěná ještě klasickou zděnou technologií, ale využívající prefabrikované prvky a také principy funkcionalistického urbanismu. Ve fázi socialistického realismu (50. léta) se podle sovětské doktríny stavěly zděné, ale i první panelové domy s historizujícími fasádami uspořádané do symetrických kompozic. Pionýrská fáze (druhá polovina 50. a začátek 60. let) byla ve znamení experimentů s panelovými technologiemi, které vyústily v první celostátně rozšířené konstrukční systémy řad G a o něco později T 0 B. Na výstavě je věnována pozornost prvnímu panelovému domu G 40 ve Zlíně dokončenému roku 1954. V krásné fázi 60. let vznikly díky uvolněnějším politickým poměrům architektonicky i urbanisticky nejzdařilejší soubory s jedinečnou identitou, širokým spektrem občanské vybavenosti a obytnými kvalitami veřejného prostoru. Utužení režimu během tzv. normalizace 70. let se v sídlištní výstavbě promítlo do technokratické fáze, kdy byla architektura zcela ve vleku požadavků na kvantitu a finanční úspory. Poslední fáze pozdních krásných a postmodernistických sídlišť (80. léta) vyrůstá z kritiky nelidského prostředí obřích obytných souborů předcházející etapy. Architekti se snažili navzdory politickým tlakům realizovat sídliště podle humanistických plánů z 60. let nebo se přikláněli k postmoderně. Výstava je zakončena stručným připomenutím fenoménu „humanizace“ panelových domů a jejich odborné reflexe v současnosti.
Jednotlivé fáze výstavby sídlišť jsou představeny pomocí plánů, modelů a dobových fotografií, zapůjčených z předních sbírkových institucí i soukromých sbírek z celé České republiky, či divácky přístupnými demografickými grafy. Kontext pak dokresluje bohatý výběr exponátů z oblasti výtvarného umění, bytové kultury či designu. Návštěvník získá také základní přehled o typech výstavby, důležitých konstrukčních soustavách či dobových ekonomických, společenských a kulturních podmínkách i technických možnostech ve stavebnictví.
O architektonickou podobu výstavy se postaral Tomáš Džadoň, finalista ceny Jindřicha Chalupeckého z roku 2009, který se tématu sídlišť ve své tvorbě dlouhodobě věnuje. Autorem grafického řešení je Štěpán Malovec, oceněný v roce 2013 jako Grafický designér roku v soutěži Czech Grand Design.
K výstavě je připraven bohatý doprovodný program: cyklus přednášek, který zájemcům z řad laické i odborné veřejnosti poskytne vhled do tématu a blíže představí konkrétní příklady panelových sídlišť, workshopy pro veřejnost a komentované prohlídky výstavy s kurátory i lektory. Na webových stránkách muzea a projektu budou nejen pro školní skupiny k dispozici pracovní listy, které zájemce provedou výstavou, seznámí se základními pojmy a vybídnou k zamyšlení se nejen nad otázkou, co je to vlastně panelák.
Bydliště: panelové sídliště; Plány, realizace, bydlení 1945–89
koncepce – Mariana Kubištová, Lucie Skřivánková kurátorka – Mariana Kubištová texty – Jindřich Chatrný, Michaela Janečková, Karolina Jirkalová, Martina Koukalová, Mariana Kubištová, Eva Novotná, Lucie Skřivánková, Petra Špačková architektura – Tomáš Džadoň, Stanislav Pech grafický design – Štěpán Malovec koordinace – Sylvie Novotná termín – 25. 1.–20. 5. 2018
Zapůjčitelé exponátů – Archiv hlavního města Prahy, Dům umění v Opavě, Galerie umění Karlovy Vary, Galerie Vltavín, Galerie výtvarného umění v Chebu, Galerie výtvarného umění v Ostravě, Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, Muzeum města Brna, Národní galerie v Praze, Národní muzeum, Národní technická knihovna, Národní technické muzeum, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Sbírka Ne Boltai, Severočeské muzeum v Liberci, Státní okresní archiv v Kladně a soukromé sbírky
Poskytovatelé reprodukcí – Archiv hlavního města Prahy, Archiv města Brna, Archiv města Ostravy, Institut plánování a rozvoje hl. města Prahy, Institut tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě, Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, Muzeum města Brna, Národní galerie v Praze, Oblastní muzeum v Mostě, Severočeské muzeum v Liberci, Státní okresní archiv České Budějovice, Státní okresní archiv Jablonec nad Nisou, Státní okresní archiv v Kladně, Státní okresní archiv v Liberci, Ústav pro českou literaturu Akademie věd ČR a soukromé archivy a sbírky
Audio záznam poskytl – Archiv Českého rozhlasu