První panelový dům G

Zlín

Urbanistický koncept

Prototyp prvního panelového domu G 40 plně prefabrikované konstrukce, tedy první celopanelový dům v Československu, byl realizován v letech 1953–1954 jako solitérní stavba na dosud nevyužitých pozemcích mezi řekou a železniční tratí, v blízkosti prvorepublikové vily od Miroslava Lorence. Dnes tvoří součást malého sídliště.

 

Technologie, typy bytů

Ambice architektů spočívala v postavení domu, u kterého by jeden panel tvořil vždy celou stěnu místnosti. Prováděcí plány jej označily jako „montovaný dům G z celostěnových panelů v Gottwaldově na nábřeží Pionýrů“ (dnes Benešovo nábřeží). První zlínský prototyp byl postaven za čtyři měsíce. Panelové domy G 40 mají pět podlaží a dva průchozí vchody. Kromě suterénního a prvního monolitického podlaží byla vyšší patra sestavena z prefabrikovaných panelových dílců. Jedná se o montovanou panelovou konstrukci, kde obvodové i vnitřní celostěnové panely tvoří nosné prvky domu. Rozpon panelů činí 3,2 a 3,8 metru. Zajímavostí je, že stropní panely se vyráběly se zabudovaným topením, elektroinstalace se vedla stěnami.

Každá sekce – tedy každý domovní vchod – má následující skladbu bytů: 10 bytů 2+1 s delší chodbou, 6 bytů 2+1 s kratší chodbou a 4 byty 3+1. Dům má dvě sekce, tedy celkem 40 bytů.

 

Umělecká výzdoba

Fasádu člení ozdobné pilastry, které překrývají vertikální spoje mezi panely. Vchody jsou zdobeny portikem a skleněnou mozaikou s datem projektu (1953) a symboly stavitelů a architektů. Nahoře dům zakončuje dekorovaná římsa a atika s květinovými mísami.

 

Dům dnes

Stavbu dnes oceňujeme jako raný doklad panelové výstavby s výraznou tektonikou fasád a klasickými slohovými prvky. Prototyp prvního panelového domu G 40 je dnes součástí městské památkové zóny, není ovšem dosud samostatnou kulturní památkou. V roce 1994 byl dům kompletně zrekonstruován – postup prací i barevné řešení schválil zlínský Útvar hlavního architekta. Byla vyměněna okna a proběhlo zateplení. I přesto, že se při zateplení dbalo na zachování původního vzhledu fasád, vytratil se elementární výraz této stavby, tvořený rastrem montovaných panelů. Na základě průzkumu byla obnovena původní barevnost – okrová fasáda, bílé pilastry, červená rustika a červený nátěr zábradlí francouzských oken.

 

Příběh prvních panelových domů

Vývoj montovaných domů měl ve Zlíně svou předválečnou a válečnou tradici. Stavební oddělení firmy Baťa se touto problematikou intenzivně zabývalo od roku 1939. Zaměřilo se na projekční a výzkumné práce, které se týkaly především betonových prefabrikátů a panelových konstrukcí. Podmínkou pragmaticky založené firmy Baťa byla ekonomičnost a rychlost. Montované domky z prefabrikovaných betonových dílů, realizované ve Zlíně, se nabízely jako jedno z východisek řešení bytové nouze po 2. světové válce v Československu. Zlínské pracovní postupy se přebíraly v celé republice.

Mezi architekty, kteří se vývoji a využití prefabrikátů systematicky věnovali, patřili především Bohumír Kula, Hynek Adamec, Miroslav Drofa a Arnošt Kubečka. Poprvé se výsledky teoretické i praktické přípravy montovaných konstrukcí představily ve Zlíně v roce 1943 v podobě menších objektů. Šest montovaných dvojdomků bylo postaveno pod vedením Bohumíra Kuly a Hynka Adamce v roce 1946 v Lesní čtvrti. Ve větším měřítku se však tyto typy nerozšířily. Brzy se totiž zásadně změnila politická situace i stavební strategie. Panelové konstrukce se na čas ocitly mimo centrum pozornosti. Pořizovací náklady prefabrikovaných staveb se zatím nepodařilo snížit natolik, aby konkurovaly tradiční cihlové výstavbě. Pokusné domky ale připravily cestu k budoucímu uplatnění panelových prefabrikátů.

Po skončení války se prostorem pro zdejší experimenty s bytovými domy staly především zlínské části Podvesná a Benešovo nábřeží (původně nábřeží Pionýrů). V Podvesné postavil architekt Miroslav Drofa v roce 1947 jednopodlažní experimentální čtyřdomek z montovaných panelů. V Podvesné VI stojí další experimentální stavba Hynka Adamce pod vedením M. Drofy: první třípodlažní montovaný dům z panelových bloků se zajímavě řešenými balkony z prefabrikátů. Celý tento montovaný dům už tvořily panelové díly.

Za první celopanelovou stavbu se však obvykle označuje až dům typu G postavený roku 1954 na Benešově nábřeží. Použitá panelová stěnová konstrukce G 40 (G jako tehdejší Gottwaldov a 40 podle počtu bytů v jednom domě) se stala první standardizovanou a celostátně rozšířenou konstrukční soustavou. Také proto tento zlínský dům pokládáme za první „panelák“ v Československu. V letech 1957–1958 se k němu na Benešově nábřeží připojila skupina domů G 40 podle návrhu architekta Arnošta Kubečky. Vznikající sídliště završila stavba omítaných zděných bytových domů a dvojice dalších, tehdy již sériově vyráběných panelových domů G 40.

Ve vývoji nových typů panelových domů se ve Zlíně dále pokračovalo. Následovaly další modifikace konstrukce G 40, například čtyřpodlažní G 32. V roce 1955 přibyl prototyp nárožního domu dům G 55, který již nesl označení podle místa a data vzniku. Také další celostátně uplatňovanou konstrukční soustavu G 57 vyvinuli architekti v Gottwaldově (v Praze ji najdeme například na velkých sídlištích Petřiny a Malešice, ve Zlíně v Bartošově čtvrti nebo v Malenovicích). Vznikla pod vedením architektů Arnošta Kubečky a Bohumíra Kuly a poprvé se zde uplatnilo bytové jádro. V roce 1958 následoval experimentální nárožní panelový dům v ulici Ševčovská, označený jako G 58. Další experimentální dům G 59 byl postaven v Bartošově čtvrti v letech 1959–1960.

Souběžně s vývojem a realizací bytových staveb probíhala výstavba občanského a technického zázemí. Ve čtvrti Podvesná bylo v roce 1967 realizováno společensko-kulturní centrum Družba (dnes hotel Sole), jehož součástí bylo kino, společenský sál, kavárna, restaurace a hotelové zařízení. Tento desetipodlažní velkokapacitní dům od architekta Kubečky se stal prvním výškovým montovaným domem ve Zlíně.

 

Architekti

Autoři prvního panelového domu u nás Bohumír Kula a Hynek Adamec se věnovali výzkumu a stavebním experimentům s prefabrikací řadu let. Díky velkým zkušenostem právě oni navrhli první typy panelových domů pro hromadné použití. Zlínský architekt Bohumír Kula (1914–1996) pracoval od roku 1939 ve stavebním oddělení firmy Baťa ve Zlíně a v roce 1941 se stal součástí nové výzkumné skupiny, zabývající se využitím různých materiálů a řešením montovaných staveb patrových firemních domků. Od roku 1949 pracoval jako vedoucí pracovník zlínského pracoviště Výzkumného ústavu čs. stavebních závodů Praha, kde se zaměřoval zejména na vývoj panelových konstrukcí. Ve Zlíně realizoval pokusné montované domky a dvojdomky firmy Baťa (Díly II, 1942), montované domky v Lesní čtvrti společně s H. Adamcem (1946), montovaný patrový dvojdomek „K“ ve Zlíně (1947), montovaný dům G 40 (1953, spolu H. Adamcem), montovaný dům G 55 (1955, spolu se Zorou Myslivečkovou) a sérii jedenácti montovaných panelových domů G 57 (1957, spolu s A. Kubečkou).

Architekt Hynek Adamec (1910–1960) byl významným spolupracovníkem Bohumíra Kuly. Do Zlína přišel před 2. světovou válkou s početnou skupinou architektů a podílel se na řadě výzkumných projektů firmy Baťa. Na tuto činnost pak navázal ve zlínském Výzkumném ústavu montovaných staveb a ve Stavoprojektu. Spolupracoval na projektech montovaných dvojdomků na Štefánikově třídě a v Lesní čtvrti. V roce 1951 realizoval třípodlažní montovaný dům na Podvesné IV, v roce 1954 s B. Kulou montovaný bytový dům G 40 na Benešově nábřeží a v roce 1957 rohový dům G 55 tamtéž.

 

Zdroje

Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Zlín, Stavební oddělení firmy Baťa 1939–1940 XV/61.

Sbírka architektury Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně, Bohumír Kula, Hynek Adamec: album staveb montovaných domků, strojopisy.

Stavební archiv Magistrátu města Zlína, Benešovo nábřeží čp. 3828.

 

Bydlení v Československu. Přehled bytové výstavby od roku 1945, Praha 1958, s. 113–114.

Stavíme z betonu a železa, Tep (podnikové noviny), 18. 11. 1946, s. 1.

Jiří Voženílek, Nová výstavba Zlína, Architektura ČSR, roč. VI, 1947, s. 69–84.

Kimberley Elman Zarecor, Utváření socialistické modernity: Bydlení v Československu v letech 1945–1960, Praha 2015.

 

Ulice: 
Benešovo nábřeží čp. 3823
Autor: 
Hynek Adamec
Bohumír Kula
Technologie: 
G 40
Projekt od: 
1953
Projekt do: 
1953
Realizace od: 
1953
Realizace do: 
1954
Fáze: 
3. Pionýrská fáze
Investor: 
Stavosvit, národní podnik, Ústav montovaných staveb, Jednotný národní výbor v Gottwaldově
Realizace: 
Stavosvit, národní podnik: 1953–1954
Objem počet bytů: 
40
Objem počet obyvatel: 
143
Autor textu: 
Ladislava Horňáková
Technologie - skupina: 
4. montované panelové celostěnové