Polabiny

Pardubice

Urbanistický koncept

Původní návrh architektů Krásného a Návesníka, který se z velké části realizoval, sestával ze čtveřice okrsků, jež měly poskytnout ubytování celkem pro 23 500 obyvatel. Každý okrsek měl občanské vybavení – základní a mateřskou školu, samoobsluhu, restauraci a další služby. První dva okrsky mají více menších domů, ve třetím a čtvrtém převažují rozměrnější domy sestavené volnějším způsobem. Jde o deskové panelové domy vytvářející různě orientovanou volnou řádkovou zástavbu. Jednotlivé okrsky oddělují hlavní ulice.

Po dokončení IV. okrsku bylo v plánu postavit ještě centrum obvodu, polikliniku a tělovýchovné zařízení. Realizace se však dočkala pouze poliklinika. Centrum mělo vzniknout na styku I., II. a III. okrsku při křížení ulic Bělehradské a Kosmonautů. Jeho dominantu měl tvořit výškový obytný dům o dvaadvaceti patrech s vyhlídkovou restaurací, který se dočkal realizace v rámci III. okrsku. Na projekt byla v roce 1971 vypsána soutěž, ve které zvítězil návrh Františka Příborského a Soběslava Macase. Architekt Macas projektoval centrum ještě v roce 1984, včetně doplnění III. okrsku 1 400 bytovými jednotkami pro 4 500 obyvatel. Tím vznikl pátý okrsek Polabin, který záměrům Jana Krásného a Miloše Návesníka neodpovídá, protože nekoncepčně zabral plochu původně určenou pro park a tělovýchovné zařízení. S jeho stavbou se začalo až roku 1989, po dokončení sídliště Dubina. V místě plánovaného centra vznikla z občanských budov pouze budova základní umělecké školy (zvaná „růžové monstrum“) a ubytovny (dnes hotel). Zajímavostí pátého okrsku je modlitebna církve bratrské, postavená v roce 1998. Tuto čistou architekturu na zakřiveném půdorysu navrhli bratislavští architekti Ján Komrska a Bohumil Kováč.

 

Technologie

Na počátku výstavby prvního okrsku bylo pro přibližně 500 bytů využito sestav T02B a T03B, vyzkoušen byl také experimentální typ T07B. Zbytek prvního okrsku a okrsky další využívaly jednoduché sestavy schodišťových sekcí systému HK (krajská varianta T08B). Atypickým objektem je výškový obytný dům stojící v nerealizovaném centru obvodu.

Průměrná užitná plocha bytu v sídlišti je 59 m². Podle dobové zvyklosti byly byty kategorizovány podle počtu obyvatel – v Polabinách bylo určeno 8,4 % bytů pro jednoho obyvatele a 21 % pro obyvatele dva (v dnešní terminologii se jedná o byty 1 + kk nebo 1 + 1). Byty pro tři a čtyři obyvatele, tedy menší rodinné byty typu 2 + kk, 2 + 1 a 3 + kk převažovaly – dohromady jich zde najdeme 44,5 %. Téměř čtvrtina (26,1 %) však připadá na byty pro pět a více obyvatel, což jsou byty o třech a více obytných pokojích. Dodejme jen pro srovnání, že o něco starší sídliště Dukla na opačné straně řeky disponuje ze tří čtvrtin byty o dvou pokojích, další pětinu tvoří byty o třech pokojích a větší než třípokojové byty tehdy nebyly stavěny vůbec.

 

Umělecká výzdoba

V okrscích I. až IV. se nachází řada výtvarných děl, zejména plastik. Své místo nalezly u škol, školek a objektů občanské vybavenosti. Jedná se buď o tehdy běžné, realistické ztvárnění postav (Rodina od Františka Kovaříka před školou ve III. okrsku) či florálních motivů (Květ Zdeňka Palcra na „náměstí“ II. okrsku), případně naivní dětská tematika před mateřskými školami. Před restaurací v druhém okrsku při Bělehradské ulici stojí stále funkční Fontánka od Karla Štorka. Za pozornost stojí také expresivní kovová plastika umístěná před školou ve druhém okrsku. O uměleckou složku Polabin je v současnosti dobře postaráno. Na většině sídlišť dnes bohužel sledujeme jev právě opačný.

 

Sídliště dnes

Dnešní stav Polabin je více než uspokojivý. Dokazuje, že pokud dodržíme určité podmínky, může modernistický model města založený na volné zástavbě v zeleni dobře fungovat a doplňovat starší čtvrti jiným typem bydlení. Těmi podmínkami, pomineme-li sociální aspekty, jsou v první řadě kvalitní veřejné prostory a upravená zeleň. Město Pardubice na tomto poli vykonalo spoustu práce, která je skutečně vidět. Velká část veřejného prostoru prošla revitalizací a obyvatelé ho hojně využívají.

 

Příběh sídliště

O zastavění pravého břehu Labe se uvažovalo již před 2. světovou válkou. Směrný územní plán Aloise Mikuškovice a Františka Kerharta z let 1946–1947 zde počítal se vznikem vilové čtvrti, pozdější plány se už přiklonily k bytovým domům. Projekt sídliště vypracovali Miloš Návesník s Jiřím Krohou mezi léty 1951–1953 v tehdy platných intencích socialistického realismu, tedy na symetrickém půdorysu s polouzavřenými bloky. Kromě ubytování zaměstnanců nedalekých Východočeských chemických závodů měla čtvrť sloužit kampusu nově založené Vysoké školy chemicko-technologické, kterou rovněž navrhl Jiří Kroha.

Zdržely se však nutné úpravy koryta Labe, které území každoročně zaplavovalo, a tak se výstavba sídliště odsunula. V roce 1958 byla vypsána celostátní architektonická soutěž na řešení Polabin, jejímž vítězem se stal Jan Krásný. Další projektové práce byly svěřeny Miloši Návesníkovi z pardubické pobočky královéhradeckého Stavoprojektu. Se stavbou prvního okrsku se začalo v roce 1960. Výstavba jednotlivých okrsků se překrývala, u každého měla trvat pět let včetně občanské vybavenosti, což se skutečně dodrželo. V kontextu výstavby v tehdejším Československu to byla světlá výjimka.

 

Architekti

Vítěz soutěže na návrh Polabin Jan Krásný (1910–1985), spoluautor obřího sídliště Jižní Město v Praze, patřil k nejvýznamnějším českým urbanistům poválečné éry. Vydal knihu Statě z kompozice obytných souborů (1979).

Miloš Návesník (1912–1991) vedl dlouhá léta pardubickou pobočku Stavoprojektu. Navrhl pardubický zimní stadion, podílel se na projektech pro sídliště Dukla, je autorem sídlišť Višňovka a Palackého-Sever.

 

Zdroje

Archiv stavebního úřadu Pardubice, fond: Souhrnné projektové řešení IV. okrsek, Polabiny – Pardubice, blok 402; Souhrnné řešení sídliště Pardubice-Polabiny III. okrsek, 2. stavba.

 

Jindřich Krise, K pardubické soutěži na nové předměstí, Architektura ČSR XVIII, 1959, č. 3, s. 138.

Vilém Lechner, Obvodové centrum Pardubice-Polabiny, Československý architekt XVII, 1971, č. 2, s. 4.

Jiří Musil a kolektiv, Lidé a sídliště, Praha 1985, obrazová část za s. 112.

Miloš Návesník, Pardubice – výstavba a přestavba města, Architektura ČSR XXXI, 1972, č. 10, s. 473–487.

Miloš Návesník – Jan Krásný, Polabiny – sídliště města Pardubic, Praha 1971.

Státní okresní archiv Pardubice, fondy: Výstava – pravý břeh Labe 1. Polabiny IV, 20. srpen 1969; Polabiny – výstavba sídliště, Polabiny II, inv. č. fa30, 1013, 1165, 1339, 1500.

Státní oblastní archiv v Zámrsku, fond: Polabiny.

Východočeské muzeum v Pardubicích, fond: Polabiny.

 

Ulice: 
Kapitána Bartoše
Jiřího Potůčka
Poděbradská
Hradecká
Autor: 
Jan Krásný
Miloš Návesník a kolektiv
Technologie: 
T 02 B
T 03 B
T 07 B
HK (krajská varianta T08B)
Projekt od: 
1958
Realizace od: 
1960
Realizace do: 
1998
Fáze: 
4. Krásná / humanistická fáze
Investor: 
Krajský investorský útvar v Hradci Králové
Realizace: 
Pozemní stavby Pardubice
Objem počet bytů: 
8 435
Objem počet obyvatel: 
28 000
Autor textu: 
Matyáš Kracík
Technologie - skupina: 
3. polomontované (kvádry, bloky, kvádropanely, blokopanely)
3. polomontované (kvádry, bloky, kvádropanely, blokopanely)
NEZARAZENO
4. montované panelové celostěnové