Labská Kotlina II

Hradec Králové

Urbanistický koncept

Autoři původně rozdělili území na čtyři celky, v každém z nich uplatňovali rozdílné kompoziční principy. Velké měřítko a rozmanitá hmotová skladba panelových domů měly být protiváhou původní vilové zástavby, do níž sídliště vrůstá, a také rovinatosti mělké polabské kotliny. Ve východní části lemuje příjezdovou komunikaci výrazná skupina osmi výškových třináctipodlažních domů, téměř kolmo natočených k ulici Střelecké, částečně stojících na pilotech. V jižní části u Rašínova nábřeží najdeme tři bodové sedmnáctipodlažní „mrakodrapy“. Další výškovou dominantou sídliště jsou tři třináctipodlažní domy, v parteru propojené krytou kolonádou, které stojí na hranici s vilovou zástavbou. Celek dotvářejí nižší deskové objekty.

 

Technologie, typy bytů

Stavělo se převážně z celomontovaného krajského panelového systému HK s modulem příčných konstrukcí 6 metrů, umožňujícím úpravu pro specifické účely. V menší míře pak byla použita ekonomičtější panelová technologie T06B. Dispozice v bytových domech jsou zčásti typové, jinde však upravené pro místní podmínky (orientace ke světovým stranám) nebo individuálně navržené v případě dvou atypických domů mezonetových či dvou domů kombinujících schodiště s pavlačí. Velikost bytů v sídlišti se pohybuje mezi 19 až 100 m² užitné plochy.

 

Příběh sídliště

Již v letech 1958 a 1959 provedli architekti Břetislav Petránek a Václav Rohlíček obsáhlý rozbor a posléze i studii zastavění další části labské kotliny. Museli přitom navázat na kvalitní urbanismus nedalekého sídliště Labská Kotlina I a reagovat na rozmanitost zástavby v bezprostředním okolí. Celé území – poměrně úzký pás při ulicích Střelecká a Rašínovo nábřeží – rozdělili do čtyř částí a pro každou z nich navrhli specifický druh zástavby. Všechny čtyři okrsky měly do roku 1966 ubytovat 4 760 obyvatel v 1 360 bytech, stavět se mělo začít v roce 1964. Tento optimistický předpoklad byl záhy narušen – podrobný projekt Břetislava Petránka a kolektivu ze Stavoprojektu Hradec Králové, tentokrát již pro 7 200 obyvatel a 2 024 bytů, byl hotov teprve v roce 1964 a práce na samotných bytových domech započala až v roce 1969. Stavbaři se potýkali s obvyklými problémy panelové výstavby 70. let – pozdními dodávkami a nekvalitním provedením prefabrikátů. Dokončení se tak neúnosně protahovalo. Některé objekty občanské vybavenosti mohli obyvatelé využít až v roce 1979, přestože do všech bytových domů se nastěhovali minimálně o čtyři roky dříve. Mnohé problémy přinesla i netradiční a novátorská (přesto dnes oceňovaná) řešení jak v půdorysech bytů, tak i v uspořádání domů. Autoři se do sídliště nebáli začlenit atypické mezonetové a pavlačové domy, experimentem se stala i stavba tří sedmnáctipodlažních „mrakodrapů“ při Rašínově nábřeží.

 

Umělecká díla (výběr)

Autorem bronzové sochy dívky z první poloviny 70. let u prodejny při ulici V Lipkách, která se zde dnes již bohužel nenalézá, je Ladislav Zemánek. Ten vytvořil také sochu dívky (1975) pro areál základní školy Bezručova. Mozaiku na budově polikliniky ve Foerstrově ulici č. 1656 navrhl ve druhé polovině 70. let Jaroslav Kábrt.

 

Sídliště dnes

Původní kompozice nebyla narušena žádnou nevhodnou vestavbou nebo dostavbou, jak se často u rozvolněné sídlištní struktury stává. Sídliště reflektuje požadavky dnešních obyvatel – v ulici Jungmannově byly vybudovány podzemní garáže, mnohé drobné objekty změnily svou původní funkci. Domy při jižní straně Jungmannovy ulice byly upraveny jak barevně, tak hmotově – jednopodlažní nástavba změnila původní přísný vzhled směrem k postmoderně, mnohé další objekty prošly zateplením, výměnou oken nebo změnou barvy omítky. Objekty občanské vybavenosti plní vesměs svou původní funkci.

 

Architekti

Architekt Břetislav Petránek (1918–1981) se narodil v rodině zednického mistra, studoval reálné gymnázium v Kolíně a poté architekturu na ČVUT. Po ukončení studií pracoval šest let v ateliéru architekta Jaroslava Fragnera. Od roku 1949 působil až do své smrti v Stavoprojektu Hradce Králové jako vedoucí architektonického ateliéru a později jako projektant urbanistického střediska. Podílel se spolu s Janem Zídkou na územních plánech Hradce Králové z let 1960 a 1970–1975. Spolu s Františkem Křelinou je autorem dostavby Gočárovy třídy, dále navazující výstavby v Sukových sadech a domova důchodců v Novém Hradci Králové. Jeho projekt Labské kotliny II, který jej zaměstnával po velkou část profesní kariéry, získal mnohá ocenění doma i v zahraničí.

 

Zdroje

Architektura ČSSR VIII, 1976, č. 2, s. 50–62.

Architektura ČSSR IX, 1978, č. 2, s. 61–63.

Archiv útvaru hlavního architekta Hradce Králové

František Toman, Hradec Králové: Sto let výstavby a územního plánování města, Hradec Králové 1985, s. 45–48.

Sídliště Labská 2 v Hradci Králové. Stavoprojekt Hradec Králové 1978, s. 25.

 

Ulice: 
Střelecká
V Lipkách
Veverkova
Bezručova
Medkova
Na Rybárně
Rašínova třída
Autor: 
Břetislav Petránek
Václav Rohlíček
Technologie: 
HK
T 06 B
Projekt od: 
1958
Projekt do: 
1968
Realizace od: 
1969
Realizace do: 
1977
Fáze: 
4. Krásná / humanistická fáze
Investor: 
Krajský investorský útvar v Hradci Králové
Realizace: 
Pozemní stavby Hradec Králové, n. p., od r. 1967 – inženýrské sítě a technická zařízení, 1969–1975 bytové domy, 1969–1979 občanská vybavenost
Objem počet bytů: 
2 261
Objem počet obyvatel: 
7 200
Autor textu: 
Michaela Jehlíková Janečková
Technologie - skupina: 
4. montované panelové celostěnové
4. montované panelové celostěnové