Březinovy Sady

Jihlava

Urbanistický koncept

Rozsáhlou obytnou zástavbu v místech dnešních Březinových Sadů předjímal už předválečný regulační plán brněnského funkcionalisty Bohuslava Fuchse, a to včetně dopravní tepny spojující dnešní ulici Brněnskou a Havlíčkovu s průtahem vedoucím až k Bedřichovu. Architekt Zdeněk Gryc hned od počátku přizval ke spolupráci na dopravní koncepci vedoucího katedry dopravních staveb Vysokého učení technického v Brně Vladimíra Veselého, který možnosti řešení prověřoval spolu se studenty. Navržená silniční síť se od čtyřproudého průtahu Okružní ulicí stromovitě větví směrem do obytné zóny Březinek, což mělo za cíl zklidnit automobilovou dopravu. V těžišti sídliště se nachází blok společného obchodního centra s atriovou dispozicí, které leží na páteři pěší dopravy – stezce, která měla pokračovat lávkou přes údolí Jihlávky až k historickému centru města. Vizí architekta bylo bydlení v zeleni založené na pronikání sousedního lesoparku do interiérů sídliště. Inspiraci hledal Gryc v malebné krajině Vysočiny, proto také vynaložil značné úsilí na rehabilitaci rybníčku v sousedství areálu základních škol. Výškovou kompozici sídliště do značné míry předurčila kolísající únosnost zdejších půd. Výškové devítipatrové panelové domy stojí v místech s vyšší únosností, řadové sekce pak kopírují hranice jednotlivých geologických podloží.

 

Technologie, typy bytů

„Panel za panelem opouští svou výrobnu, aby byl v brzké době použit k výstavbě nových bytovek,“ psaly noviny v první polovině roku 1967, kdy jihlavský podnik Prefa opustily první panely nového systému T 06 B. První prototyp tohoto konstrukčního systému vyvinutého Pozemními stavbami v Brně vyrostl na rohu dnešních jihlavských ulic Žižkova a Seifertova v těsné blízkosti Dělnického domu. Nad rychlostí výstavby dobový tisk žasl – hrubá stavba byla hotová za deset dní. Dům měl být především „užitečnou generálkou“ pro použití systému T 06 B na právě projektovaných sídlištích Královský Vršek a Březinovy Sady. Na rozdíl od předchozích typů se nové panely dodávaly s již osazenými okny a hotovými povrchovými úpravami včetně pro Březinky typické meziokenní mozaiky. U pětipodlažních bodových domů ve svažitém terénu projektanti typovou stavebnici T 06 B částečně upravili – v parteru jsou směrem ke svahu umístěny sklípky a sdílené prostory typu kočárkáren a sušáren, směrem dolů po svahu se v přízemí oproti standardní variantě nacházejí ještě dva byty navíc. Zvláštností jedné z řadových sekcí jsou v parteru umístěné garáže, což se podle Zdeňka Gryce „v té době jinde v paneláku nepodařilo“.

 

Umělecká výzdoba

Náměstí v obchodním centru Vysočina dotvářelo žulové sousoší Romana Podrázského Mateřství, které bylo po privatizaci objektu v roce 2012 přesunuto před dětský domov v Dělnické ulici. Ve společenské části centra Vysočina vytvořil Oldřich Laštůvka figurální sgrafito s postavami matky, otce a dítěte v životní velikosti a v interiéru místní restaurace byl umístěn keramický reliéf s vedutou Jihlavy od Bohumila Kokrdy. Obě díla již byla odstraněna. Dvě keramické plastiky ptáčků v areálu mateřských škol vytvořil Jiří Kemr, dochovala se jen jedna. Prostor před souborem základních škol doplňuje pískovcové sousoší pionýrů sochaře Josefa Kříže.

Zdeněk Gryc také usiloval o to, aby se součástí nově budovaného mostu stala socha sv. Jana, která stála na mostě původním. Jeho snaha se však nesetkala s pochopením vedení města, pohoršen byl též redaktor deníku Jiskra Milan Dvořák: „Projektant tu pozorně dbal historie uchování památky, možná dokonce umělecké památky. My bychom teď měli pamatovat na to, aby ono prázdné místo vyplnila třeba socha sportovce, jako symbol mládí obyvatel sídliště, jež by také byla doplňkem stojících a připravovaných sportovišť.“ Sochu sportovce měl realizovat Bohumil Kokrda, celá epizoda však nakonec vyústila v realizaci jiného jeho díla – aktu sedící dívky v horní části Březinových Sadů.

 

Sídliště dnes

V rámci revitalizace Březinových Sadů byly v roce 1999 propojeny ulice Březinova a Na Kopci. Zvýšila se tak sice průjezdnost sídliště, byla však narušena původní koncepce, která minimalizovala dopravu uvnitř sídliště. Naproti škole Otokara Březiny vyrostl i přes kritiku Zdeňka Gryce supermarket Lidl. Ten je porevoluční připomínkou neúspěšné snahy architekta o úpravu plochy dočasných provozů stavby. Obytný soubor Březinovy Sady jako většina sídlišť podléhá současnému trendu zateplování fasád a přístaveb lodžií.

 

Příběh sídliště

V místě budoucího sídliště se před počátkem výstavby střídala pole s volnou krajinou. V nejjižnějším cípu území se nacházel areál Městského stavebního podniku, jehož výstavba byla dokončena v listopadu 1964. Na jižní straně se rozkládal také jihlavský hřbitov a rozvolněná zástavba rodinných domků zvaných Na Kalvárii. Předmětem demoličního výměru, tzv. nulté etapy výstavby sídliště z roku 1968, bylo pouze pět drobnějších objektů. Lomy, které se podle dostupné dokumentace nacházely na severozápadním cípu pozemku, byly k nelibosti projektanta zasypány komunálním odpadem.

V prvotních studiích byla oblast severovýchodně od ulice Okružní vyhrazena zástavbě rodinnými domy. Zpřísňování tzv. technickohospodářských ukazatelů (THU) – architekty nenáviděného nástroje centrálního plánování – však vedlo k postupnému zahušťování zástavby. To se projevilo i v závěrečné fázi realizace v oblasti Na Kopci, kde úvodní studie počítala pouze se sedmi věžovými domy. Dnešní věžáky jsou sice o čtyři patra nižší, zato jich zde stojí šestnáct. Další dva dodatečně navržené výškové domy v blízkosti Hotelu Jihlava jsou pohrobky původně plánovaného kina pro 550 diváků. Kdo by chtěl vidět, jak měla budova vypadat, může navštívit biograf Hvězda v Uherském Hradišti či kino Metro v Prostějově – jsou postaveny podle stejného projektu.

Největší ztrátou v koncepčním řešení Březinek je ovšem nerealizovaná pěší lávka přes údolí řeky Jihlávky. Ta byla nedílnou součástí organizace pohybu na sídlišti založené na oddělení pěší a automobilové dopravy. Stezka vedoucí z Helenína kolem areálu škol a dále podchodem pod Okružní ulicí do náměstí obchodního centra měla prostřednictvím této lávky vyústit v historickém centru Jihlavy, konkrétně v uličce na Stoupách. Úvahy o lávce, která by tisícům lidí zkrátila cestu do centra a nabídla nevšední pohled na panorama historické Jihlavy, se vrátily až po roce 1989, nicméně ani tentokrát nebyla její stavba pro vedení města prioritou.

Zrealizovat se však podařilo společné obchodní centrum ve středu sídliště zvané Vysočina. Zde se Zdeněk Gryc inspiroval obdobnou atriovou stavbou z Anglie, jejíž vyobrazení nalezl v propagační brožuře během návštěvy brněnských veletrhů – i takto se dostávala zahraniční inspirace za železnou oponu. Objekt se stavěl ve třech fázích a byl dokončen v roce 1987, po více než deseti letech. O rok později za něj Zdeněk Gryc obdržel od Svazu českých architektů čestné uznání II. stupně. I přes všechny realizační potíže poplatné své době patří dnes Březinky k nejkvalitnějším sídlištím v Jihlavě a jsou přirovnávány k brněnské Lesné.

V roce 1999 byly v rámci revitalizace sídliště propojeny ulice Březinova a Na Kopci. Zvýšila se tak sice průjezdnost, byla však narušena původní koncepce, která minimalizovala dopravu uvnitř sídliště.

 

Architekti

K důležitým projektům Zdeňka Gryce (*1934), absolventa Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně, patří mimo Březinovy Sady také další obytné soubory na území města, a to jihlavské Sídliště II, Královský Vršek a Bedřichov. Podle jeho návrhu bylo postaveno i sídliště Za průmyslovou školou ve Žďáru nad Sázavou. Zdeněk Gryc je také autorem řady administrativních budov, například sídla Okresního národního výboru v Třebíči, jihlavského ústředí Vodohospodářských staveb, sídel Okresního výboru KSČ v Jihlavě a ve Žďáru nad Sázavou, dále pak budov Geoindustrie a PVT v Jihlavě. K jeho významným počinům patří též projekt rekonstrukce historického domu s restaurací Sklípek v centru Jihlavy.

 

Zdroje

Moravský zemský archiv v Brně, fond B126 KNV Jihlava

Muzeum Vysočiny Jihlava, fotoarchiv

Státní okresní archiv Jihlava, osobní archiv Zdeňka Gryce, nečíslováno, fond nezpracován

 

25 let života a práce města Jihlavy: 1945–1970, Jihlava 1970.

40 let Stavoprojektu v Jihlavě, Jihlava 1989.

 

Jiskra. Orgán OV KSČ a ONV v Jihlavě, 1948,1952,1959,1960,1961,1967,1975,1979,1986.

Jihlavské listy, 1993, 1994, 2005.

Zdeněk Gryc, Centrum občanského vybavení „Vysočina“ Jihlava – Březinovy sady, in: Centra občanského vybavení, sborník z konference, Praha 1988.

Pavel Jajtner, Josef Chalupa, Roman Podrázský: Život a dílo, Přibyslav 2013.

Zdeněk Jaroš, Jihlava v datech, Jihlava 1999.

Jiří Jelínek, Jihlava Socialistická 1945–1989, in: Renata Pisková (ed.), Jihlava, Praha 2009.

Jana Laubová, Architektura Jihlavy 19002009, diplomní práce, Filozofická fakulta Univerzity Palackého, Olomouc 2010.

František Šmahel, Historický atlas měst České republiky: Jihlava, Praha 2000.

Petr Vorlík, Architektura v letech 1945–2009, in: Renata Pisková (ed.), Jihlava, Praha 2009.

 

Ulice: 
Okružní
Březinova
Demlova
Na Kopci
Autor: 
Zdeněk Gryc
Technologie: 
T 06 B
Projekt od: 
1965
Projekt do: 
1982
Realizace od: 
1970
Realizace do: 
1980
Fáze: 
4. Krásná / humanistická fáze
Investor: 
Okresní národní výbor Jihlava zastoupený Stavoinvestou Jihlava
Realizace: 
Pozemní stavby Brno
Objem počet bytů: 
3 300
Objem počet obyvatel: 
13 000
Autor textu: 
Jan Kristek
Technologie - skupina: 
4. montované panelové celostěnové