Čankovská

Karlovy Vary

Urbanistický koncept

Místo pro nové sídliště bylo zvoleno v situaci, kdy již nebyly k dispozici vhodné plochy v okolí centra Karlových Varů. Jde o složitý terén z hlediska přírodního, technického i urbanistického – výškový rozdíl mezi severozápadním a jihovýchodním okrajem sídliště činí 22 metrů, lokalita se nachází na hranici kaolinových nalezišť. Problematické geologické podloží ovlivnilo také urbanistickou kompozici. Architekti ji pojali velmi volně. Stabilnější plochy určili pro bytovou výstavbu, plochy méně stabilní pak pro občanskou vybavenost a sportovní a dopravní účely. Panoramatický účinek vychází z morfologie staveniště a využívá kontrastu vysokých obytných domů s nízkými horizontálními objekty občanské a technické vybavenosti.

Hlavní osu sídliště tvoří pěší zóna, jež protíná klidový prostor obytného celku ve směru od rekreační oblasti u řeky Rolavy k zdravotnímu středisku v jihovýchodní části Čankovské. Na tuto pěší komunikaci navazují také všechny „atraktivity občanské vybavenosti“.

 

Technologie, typy bytů

Pro soubor 55 domů zvolili architekti v této době již osvědčený typ panelové soustavy T 06 B s rozponem 3,6 m v její karlovarské variantě, značené KV. Tato krajská varianta se lišila metodou výroby ze struskokeramzitbetonu a užitím keramických parapetních panelů. Sortiment dodavatele těchto panelů měl značně omezenou skladebnost bytových prvků. Průměrná rozloha bytů na sídlišti Čankovská činí 60,7 m².

Na výstavbě sídliště se kromě národního podniku Pozemní stavby podíleli také takzvaní pojarovci, parta stavebních dělníků do 30 let, která pracovala podle sovětského vzoru Zlobinovou metodou. Tato metoda, užívaná od 70. let v celém Československu, vycházela ze zásad vědeckého řízení práce. Měla zlepšovat organizaci stavebních prací, jejich návaznost na sebe, socialistický charakter jí měly vtisknout prvky vzájemné pomoci uvnitř kolektivu a vědomí odpovědnosti za vykonanou práci.

 

Umělecká výzdoba

Umělecká výzdoba měla společně s parkovou úpravou klidových ploch dotvářet urbanistickou koncepci sídliště. Architekt Kuba díla umisťoval k hlavním pěším komunikacím, tak, aby akcentovala zajímavé průhledy sídlištěm. Při schvalování výstavby však bylo rozhodnuto, že plastiky, které Kuba plánoval pro čtvrtou etapu výstavby Čankovic, investor z finančních důvodů neobjedná.

Několik uměleckých děl však přesto na sídlišti najdeme. Kromě anonymní plastiky dvou žen na výškovém zlomu nad obchodním střediskem jde hlavně o kamenné sousoší Rodiny z dílny sochaře Jana Brože před vchodem do zdravotnického střediska.

 

Sídliště dnes

Čankovská donedávna patřila k jednomu z nejzanedbanějších sídlišť v Karlových Varech. Chátrající panelové domy se však i zde začínají pomalu opravovat. Jejich fasády přitom dostávají nové, ne vždy zcela vhodné barevné odstíny. Na jednom z největších karlovarských sídlišť dnes bydlí asi 4 tisíce lidí. Někteří z nich se o svůj obytný celek živě zajímají a hledají v panelových domech novou poezii, jak o tom podávají svědectví sociální sítě. Předmětem kritiky zde často bývá občanské vybavení, které není dostupné automobilovou dopravou.

 

Příběh sídliště

K investičnímu záměru stavby dalšího karlovarského sídliště vedl velký počet nevyřízených žádostí o nový byt. Počátkem 70. let žádalo ve městě o nový byt přibližně 2 400 občanů. Záměr byl schválen roku 1976 po předcházejícím geologickém průzkumu. Sídliště Čankovská nalezlo místo v severozápadní části čtvrti Rybáře, v oblouku železniční tratě a v blízkosti rekreační oblasti Rolava. Ustoupit mu musela rozsáhlá zahrádkářská kolonie.

Výstavbu projektanti rozdělili do několika etap. Počítali s tím, že první se dokončí již roku 1981, kdy mělo být hotovo 629 bytů. Ve stejném roce architekt Kuba vytvořil nový plán na dostavbu sídliště, takzvanou „Čankovskou 4“, který předpokládal dokončení sídliště do 43 měsíců. Dle původního plánu se měla hned v následujícím roce zprovoznit také občanská vybavenost – nová mateřská škola pro 120 dětí, jesle pro 50 dětí, obchodní středisko, služby, stravovací provoz, pošta, v roce 1983 také zdravotní střediska a základní školy. Stavbu komplikovala nepevná základová půda, přesto byly první byty předány občanům dle původního záměru opravdu již v roce 1981. První obyvatelé sídliště Čankovská však žili uprostřed staveniště, občanská vybavenost se částečně dokončila teprve roku 1984 – zařízení pro předškolní děti, samoobsluha, čistírna, kadeřnictví, sběrna surovin, knihovna, později i restaurace – a poslední byty občané dostali až v porevolučním roce 1990. Kritické hlasy se však týkaly nejen dlouhého trvání stavby, ale také například zásobování prodejny potravin Rolava a jejího umístění v prvním patře, které bylo přístupné obloukovitým, v zimních měsících neudržovaným chodníkem.

Hlavní projektant Čankovské Bohumil Kuba pracoval na projektech pro Karovy Vary dlouhodobě. Musíme přiznat, že jeho ranější soubory, například sídliště Drahovice, jsou kvalitnější než Čankovská. Problém však nespočíval ve špatném návrhu, nýbrž v nařízeních shora, která na něm žádala ušetřit investice a zrychlit výstavbu v jejím průběhu.

 

Architekti

Bohumil Kuba (*1931) vystudoval Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze, poté pracoval v karlovarském středisku Stavoprojektu Plzeň. S Karlovými Vary se pojí většina jeho urbanistických i architektonických návrhů a realizací. S architektem Prskavcem pracoval na územních plánech města, v roce 1963 se s týmem místních architektů zúčastnil soutěže na Vřídelní kolonádu. Kromě Drahovic byl také hlavním projektantem sídliště Čankovská. Spolupracoval na urbanistické studii a na projektu integrovaného obchodního a ubytovacího zařízení pro třídu Československé armády, na studiích Horního nádraží nebo lázeňského domu Revolučního odborového hnutí. Podílel se též na typizaci obytných objektů pro Pozemní stavby Karlovy Vary. Mimo své město pracoval například na územním plánu Nové Role, v roce 1969 se zúčastnil soutěže na pražské sídliště Bohnice.

 

Zdroje

Státní oblastní archiv v Plzni, fond č. 10487 Krajské projektové organizace Stavoprojekt Plzeň

 

A perspektivy našeho okresu?, Stráž míru XXVI, č. 23, 8. 6. 1971, s. 6 (mimořádná příloha)

Komplexní bytová výstavba - závažný politický počin: Diskusní příspěvek předsedy ONV P. Havlíčka na okresní konferenci KSČ, Stráž míru XXVIII, č. 22, 29. 5. 1973, s. 2

Za socialistické Karlovarsko, Stráž míru XXXI, č. 37, 14. 9. 1976, s. 2

Pavel Kočí, Roste město ve městě, Pravda LXII, 1981, č. 159.

Donuta Beranová, Taky bydlíte na sídlišti Čankovská?, Stráž míru XXXIX, 5. 6. 1984, s. 2

Luboš Zahradníček, S výstavbou Čankovské se začalo v roce 1976, Mladá Fronta Dnes, 25. 5. 2011, s. B1 a B4.

 

Ulice: 
Železniční
Sokolovská
Čankovská
U Koupaliště
Autor: 
Bohumil Kuba
Marie Mundilová
P. Kubíček
Vladimír Tůma
Františk Vondráček
Technologie: 
T 06 B
Projekt od: 
1976
Projekt do: 
1976
Realizace od: 
1980
Realizace do: 
1990
Fáze: 
5. Technokratická fáze
Investor: 
Investorský útvar Okresního národního výboru Karlovy Vary
Realizace: 
Pozemní stavby Karlovy Vary, národní podnik
Objem počet bytů: 
1 607
Objem počet obyvatel: 
5 811
Autor textu: 
Lucie Valdhansová
Technologie - skupina: 
4. montované panelové celostěnové