Lidická Třída

České Budějovice

Urbanistický koncept

První sídliště kompletně vystavěné pomocí panelové technologie v Českých Budějovicích se nachází jižně od historického centra města na Lineckém předměstí. Nové obytné domy byly v první polovině 60. let umístěny podél frekventované silnice mezi původní zástavbu z 19. století. V několika úsecích při Lidické třídě vznikly na místě postupně asanovaných nízkých historických domů větší obytné celky. Centrální společenský a obchodní bod sídliště tvoří výstavba na náměstí Jiřího z Poděbrad, realizovaná podle návrhu architekta Bohumila Böhma. Ten zde do dvou rohů křižovatky symetricky umístil dvojici nižších domů spojených přízemní budovou s obchody. Na protější straně silnice s nimi kontrastuje desetipodlažní výškový dům s přiléhající budovou původní kavárny Regina. Směrem k řece Malši se paprsčitě rozvíjejí řady domů s parkovými zónami. Pomocí dynamické urbanistické kompozice, pracující s účinkem harmonického střídání různých typů obytných domů, i volbou spíše nižších staveb vytvořil autor příjemné intimní prostředí. To vynikne zejména ve srovnání s hromadnou výstavbou 80. let, zastoupenou v Českých Budějovicích sídlištěm Máj. Další samostatnou část sídliště Lidická Třída v oblasti tzv. Modré hvězdy tvoří řádkově rozmístěná výstavba podle návrhu architekta Jana Bendy. Od experimentálního domu a dvojice schodišťových domů na křížení Lidické a Mánesovy ji kromě silnice odděluje také parčík s umělým jezírkem.

 

Technologie, typy bytů

Jak nás v roce 1964 informuje týdeník Hlas stavby, „českobudějovická Lidická třída svou experimentální výstavbou přilákala mnoho stavebních odborníků nejen z naší republiky, ale také z jiných zemí. Na sídlišti se totiž mísí hned několik konstrukčních soustav, které zde v praxi testovaly možnosti panelové technologie. Cílem experimentů bylo mimo jiné zajistit větší pestrost a dobré dispozice bytů. Hotelový dům Experiment na začátku Lidické třídy byl vystavěn pomocí železobetonového montovaného skeletu bez průvlaků vyplněného stěnovými panely a zdvojenými betonovými stropními deskami. Jednolůžkové a dvoulůžkové byty pro menší rodiny rozmístil architekt Benda kolem ústřední chodby. Součást centrálně řízené experimentální výstavby tvořil také přilehlý pětipodlažní schodišťový dům, který nabízel i větší byty pro čtyřčlenné rodiny a využíval prefabrikovaných točitých schodišť i stropů.

Ústřední část sídliště, kterou navrhl architekt Bohumil Böhm, kombinuje krajské typové soustavy B 2 a B 4. Ty mají montované příčné nosné zdi a na fasádě zavěšené skleněné balkony. Upustilo se zde od zapuštěných sklepů, které stavbu prodražovaly. Hlas stavby je v září 1965 označil jako „průkopnický čin jihočeských stavbařů“. U pozdějšího úseku v blízkosti pivovaru a v oblasti Modrá hvězda se v Budějovicích poprvé objevil celostátní typ T 06 B, vycházející právě ze soustav B 2 a B 4.

 

Umělecká výzdoba

Sídliště Lidická Třída vznikalo v uvolněnější atmosféře první poloviny 60. let, do značné míry ovlivněné bruselským stylem, kdy architekturu často doplňovala kvalitní, od dobové ideologie oproštěná umělecká díla. Po sídlišti bylo rozmístěno mnoho volných sochařských prací, mozaik i výtvarněji pojatých cihelných herních prvků pro děti. Do dnešních dnů se však zachovaly pouze dvě plastiky Františka Mrázka umístěné v bazénech kašen – letící labutě před domem Experiment a socha ležící ženy personifikující řeku Malši (1965) před obytnými domy u pivovaru. Velkoformátové keramické mozaiky na stěnách samoobsluhy na křižovatce Lidické a Mánesovy s motivy houpačky a postavy s rozpaženýma rukama od malíře Jana Cihly a sochaře Bohumila Dobiáše byly bohužel při novodobých přestavbách objektu odstraněny. Stejný osud potkal i vnitřní mozaikovou výzdobu kavárny Regina od Miloslava Cicvárka.

 

Sídliště dnes

Sídliště – a zejména jeho část kolem náměstí Jiřího z Poděbrad a u ulic Roudenská a L. M. Pařízka – si díky své promyšlené urbanistické koncepci uchovává kvality příjemného městského bydlení v dosahu historického centra, které svým obyvatelům nabízí dobrou občanskou vybavenost, služby i dopravní dostupnost a zároveň dostatek zeleně. Většina domů má za sebou novodobé stavební úpravy, hlavně fasád, jejichž původní hravou a jemnou barevnost bohužel nahradily výrazné nátěry. Bývalá kavárna Regina byla v 90. letech přestavěna na bankovní dům s lehce postmoderními architektonickými prvky, samoobsluha před domy experimentální výstavby funguje v současnosti jako herna.

 

Příběh sídliště

Sídliště na Lidické třídě vzniklo na samém počátku panelové výstavby v Českých Budějovicích. Na rozdíl od rozsáhlých sídelních celků z konce 70. a z 80. let nebylo postaveno na zelené louce, ale začlenilo se mezi starší historickou zástavbu, která byla částečně asanována. Díky použitým konstrukčním postupům bylo svými současníky vnímáno jako vzorový příklad nového směřování architektury bytových staveb. V roce 1964 si můžeme v místním tisku Jihočeská pravda přečíst, že „zmizely přikrčené domky a rostou paneláky. Rostly a rostou a s nimi Budějovice – s rázem velkoměsta“. Jakkoliv se nám v současnosti může víceméně plošná demolice historických domů jevit sporná, nelze zastírat, že panelové domy na Lidické Třídě poskytly svým obyvatelům mnohem lepší bytový standard a životní podmínky, než původní přízemní objekty. Na menší ploše také ubytovaly výrazně vyšší počet lidí, což se stoupajícím počtem obyvatel města nabývalo na důležitosti.

V rámci celostátní experimentální výstavby byly na Lidické třídě na samém počátku 60. let dokončeny hotelový dům Experiment a přilehlý pětipodlažní schodišťový dům, oba podle projektu architekta Jana Bendy. Na architektonické kvality Experimentu, silně ovlivněného bruselským stylem, navázala v letech 1962–1964 také ústřední část sídliště v blízkosti náměstí Jiřího z Poděbrad. Bohumil Böhm zde vytvořil obytný okrsek, který spolu s mladším sídlištěm Voříškův Dvůr představuje bezpochyby nejzdařilejší a nejpříjemnější celek ve městě. Přispělo k tomu hlavně dynamické rozmístění jednotlivých domů na velkých zelených plochách, dobře zvolené měřítko šesti až desetipatrových domů, velmi vzdušné a subtilní skleněné balkony se zkosenými hranami i výborná občanská vybavenost v podobě řady obchodů a dvoupatrové kavárny Regina s elegantní představenou sloupovou lodžií.

V letech 1963–1965 uzavřela stavbu sídliště skupina domů u pivovaru a pak i vedle zájezdního hostince Modrá hvězda (o pár let později demolovaného), kterou opět vyprojektoval Jan Benda. Poslední obyvatelé se na sídliště nastěhovali v roce 1965.

 

Architekti

Bohumil Böhm (1926–2004), absolvent pražského Českého vysokého učení technického, působil celý svůj tvůrčí život v českobudějovické pobočce Stavoprojektu. Jeho stavby patří k nejvýraznějším realizacím druhé poloviny 20. století v kraji. Byly vždy aktuální i v kontextu evropského dění a často vynikaly novými konstrukčními řešeními. Kromě urbanistické koncepce části sídliště na Lidické třídě navrhl také výjimečnou stavbu krytého plaveckého stadionu se zavěšenou lanovou střechou ve tvaru hyperbolického paraboloidu. Spolu s Jaroslavem Škardou a Bohumilem Jarolímem zpracoval projekt Koldomu na rohu Pražského Sídliště.

Jan Benda (1924–2006) studoval stejně jako Bohumil Böhm v Praze na Českém vysokém učení technickém a svou prací v rámci Stavoprojektu je neodmyslitelně spjatý s jižními Čechami a Budějovicemi obzvlášť. Kromě návrhu experimentální výstavby, domů u pivovaru a u Modré hvězdy na Lidické třídě stojí za návrhem místního krematoria, územní studie areálu vysokých škol ve Čtyřech Dvorech i rekonstrukce místního Domu umění. Je také autorem největšího jindřichohradeckého sídliště Vajgar a souboru staveb na sídlišti Šibeniční Vrch v Prachaticích.

 

Zdroje

Státní okresní archiv České Budějovice, fotoarchiv Dvořákova sbírka, fond Okresní Národní výbor ČB

Stavební úřad v Českých Budějovicích, spisovna

 

Deník Jihočeská pravda (1959–1966).

Týdeník Hlas stavby (1959–1966).

20 let architektury a výtvarného umění v Jižních Čechách 1945–1965 (kat. výst.), Alšova jihočeská galerie, Hluboká nad Vltavou 1965.

35 let výtvarného umění a architektury v Jižních Čechách (kat. výst.), Alšova jihočeská galerie Hluboká nad Vltavou 1980.

České Budějovice – výstavba Lidické třídy, Architektura ČSR XXII, 1963, č. 4–5, s. 243.

Eva Erbanová, heslo Bytová výstavba na nároží ulic Lidická a Mánesova, in: Martin Augustin – Daniel Kovář – Eva Erbanová et al., Slavné stavby Českých Budějovic, Praha 2015, s. 283–286.

Daniel Kovář, České Budějovice II. díl. Předměstí, Praha 2006.

Miroslav Novotný (ed.), Encyklopedie Českých Budějovic, České Budějovice 2006.

Jaromír Štván, Glosy k českobudějovickém urbanismu, Československý architekt VII, 1961, č. 24, 9. 12., s. 5.

 

Ulice: 
Lidická třída
Roudenská
L. M. Pařízka
Autor: 
Bohumil Böhm
Jan Benda
Technologie: 
B 2
B 4
T 06 B
Projekt od: 
1959
Projekt do: 
1963
Realizace od: 
1959
Realizace do: 
1965
Fáze: 
4. Krásná / humanistická fáze
Investor: 
Okresní investorský ústav České Budějovice
Realizace: 
Pozemní stavby České Budějovice, národní podnik
Objem počet bytů: 
1 400
Objem počet obyvatel: 
4 500
Autor textu: 
Klára Eliášová
Technologie - skupina: 
4. montované panelové celostěnové
4. montované panelové celostěnové
4. montované panelové celostěnové